Naho
+420 602 276 400 | info@translation-interpreting.cz | Po-Pá: 9:00-17:00 | Česky English

JSV

Drogy, ženská příjmení a další zajímavosti z polštiny

23.6.2018 | Umístěno v: Zajímavosti | Štítky: , ,

Co všechno jste nevěděli o polském jazyce?

Co všechno jste nevěděli o polském jazyce?

V hodně vzdálené minulosti se jednalo v podstatě o jeden shodný jazyk – i proto si dnes Češi a Poláci můžou docela rozumět. Pokud tedy zrovna nedojde na kvalitu potravin či řidičské umění. My se však sporům mezi „Pepiki“ a „Pšonky“ vyhneme a raději se teď zaměříme na perličky z minulosti i přítomnosti polského jazyka.

Řadí se, stejně jako čeština, mezi západoslovanské jazyky. Poláci a Češi ještě ve 14. století neměli vůbec problém se vzájemným dorozuměním, avšak s dalším vývojem jazyků se rozdíly stávaly čím dál zřetelnější. Poláci v průběhu staletí převzali spoustu slov cizího původu (hlavně z francouzštiny a latiny), nicméně přijetí křesťanství od Čechů se podepsalo na podobě církevních slov do současnosti.

Zrádná polská slovíčka

Stejně jako slovenština, i polský jazyk ukrývá celou řadu slov vzhledově velice podobných češtině, významově však více či méně odlišných. K nejznámějším patří např. droga (česky cesta), kwiecień (duben), opona (pneumatika), szukać (hledat), sklep (obchod), zachod (západ) či zapach (vůně).



Polština je mateřským jazyk pro zhruba 44 milionů lidí. Má sedm nářečí a můžete ji slyšet i u nás (Těšínsko), na Slovensku, v Bělorusku nebo na Ukrajině. Polská abeceda má s češtinou sice hodně společného, ale najdou se i písmena odlišná a s jinou výslovností. Poznáte je na první pohled, mají speciální čárky či háčky (Ą, Ć, Ę, Ł, Ń, Ó, Ś, Ź a Ż).

Polské jazykové rozmanitosti

Polský jazyk u ženských povolání používá mužský tvar, pouze k němu připojí slovo paní (doktorka – pani lekarz). Existují však i výjimky (ředitelka – dyrektorka, učitelka – nauczycielka). Od poloviny 20. století si Polky samy určují, jaký tvar příjmení chtějí používat: zdali ženský s koncovkou owa/ka (Grzelakowa, Michalska), nebo mužský bez změny tvaru (Grzelak, Michalski).

A ještě pár zajímavostí z polského jazyka.

  • Nejdelší slovo: „konstantynopoli¬tańczykowianeczkówna“ (svobodná dcera obyvatele Konstantinopole)
  • Typický jazykolam: Szedł Sasza suchą szosą, aż się szosa wysuszyła. (/:Šeduu Saša suchom šosom, až šieuu šosa vysušyuua:/ Šel Saša suchou cestou, až cesta vyschla.)
  • Mezi tuctem polských nositelů Nobelovy ceny jsou i literáti: Czeslaw Milosz, Wladyslaw Stanislaw Reymont, Wislawa Szymborská a Henryk Sienkiewicz.

Událost dne

21. září – 1982

OSN deklarovala 21. září jako Mezinárodní den míru. Věnovaný je míru a specificky absenci války. Svátek si připomíná mnoho zemí, politických skupin, vojenských skupin a lidí. Poprvé se tento den slavil v roce 1981.

Nejnovější články

Novinky – nový člen týmu

17.9.2018

Vítáme k dnešnímu datu 17.září 2018 nového…

přečíst článek

Andersen, dekontextualizace a další zajímavosti dánštiny

2.9.2018

Když se řekne Dánsko, většině z nás…

přečíst článek

Parkoviště, Čína a naše další novinky (2. čtvrtletí 2018)

24.8.2018

Jak si užíváte prázdniny? Je vám vedro?…

přečíst článek