Sklep v polštině znamená něco úplně jiného.

Zapach, zachod a jiná podivná slovíčka v polštině

Stejně jako čeština patří polština mezi západoslovanské jazyky, a proto jsou si oba navzájem velmi podobné. Pokud Polák mluví pomalu a v krátkých, jednoduchých větách, Čech mu rozumí. A samozřejmě i naopak.

O to je zrádnější, že v obou jazycích existují i prakticky stejná, takřka identická slůvka, která však často mají zcela jiný význam. Pojďme se na ně podívat trochu blíže.

Podobná slovíčka v polském a českém jazyce

Mnoho výrazů zní velice podobně, avšak znamenají něco docela jiného. Například polské slovo kwiecień rovná se duben, bezcenny představuje k nezaplacení, stejně tak gadać není hádat se, ale naopak popovídat si, pokecat. Také polské popierać znamená naopak podporovat, schvalovat, hájit, zapach je zase vůně, napad nemá nic společného s českým nápadem, ale jedná se o přepadení, násilí. Sklep znamená obchod, droga silnice, zachod západ. Takových slov jsou desítky.



V některých případech může dojít až k trapnému, i když neúmyslnému faux pas. Jestliže například o někom v Polsku prohlásíte, že je chytry, uděláte z něj lakomce. Když o jídle řeknete hostiteli, že bylo čerstvé (czerstwe), tak ho urazíte, neboť v polštině to znamená staré.

Co už není polsky. A co ještě je

Polský jazyk působí na řadu Čechů směšně, stejně jako češtině se chechtá řada našich severních přátel. Možná i proto si Češi vymysleli vlastní rádoby vtipná polská slova. Připomeňme si některá z téměř nekonečné plejády:

  • gangster košulowy (blecha),
  • baba prebytzecna (tchýně),
  • rybnik slanowodny (moře),
  • koza turystyczna (kamzík),
  • kaktus pochodowy (ježek),
  • maszina szalena (rychlík).

Chcete-li zkusit nějaký ten polský jazykolam, doporučujeme tento: „Szedł Sasza suchą szosą, aż się szosa wysuszyła.“ Čte se jako „Šeduu Saša suchom šosom, až šieuu šosa vysušyuua“ a znamená to „Šel Saša suchou cestou, až cesta vyschla“.

Mohlo by vás zajímat