Na první poslech němčina působí poněkud krkolomně, nebo spíše jazykolomně. Při podrobnějším studiu však zjistíme, že může znít i příjemně, ba dokonce povědomě. Aby ne, když se s češtinou v minulosti značně ovlivňovala – Němců tady hodně žilo a několik staletí jsme tvořili součást velké habsburské monarchie.

Která německá slova nám tedy mohou připadat legračně, podivně či úplně „mimo“? Der Blödmann aby se v tom vyznal… kdepak, nejde o žádného krvavého mužíka, nýbrž o blbce.

Česká němčina může překvapit

Nejprve se zastavme u německých výrazů, které mají původ v češtině. Není jich málo a někdy jejich tvar působí skutečně bizarním dojmem. Příkladem budiž:

Další hejno takových slov poletuje v německém pohraničí, ovšem netvoří součást spisovné němčiny. Jedná se například o slova jako:

Stejným způsobem se do německé slovní zásoby vkradla polština se slovy granica (die Grenze – hranice) nebo szczygieł (der Stieglitz – stehlík).

Šmak výtečný, box tu ryčí, tu je kára, ta schnur je ničí

Samozřejmě však existuje mnohem více slůvek, která pronikla opačným směrem, tzn. z němčiny do českého jazyka. Setkáte se s nimi na každém kroku:

Ani němčina se v poslední době nevyhnula trendu přejímání výrazů z angličtiny. Problém nastává v okamžiku, kdy se význam takových slov poněkud posune a přestože zní velice anglicky, v německém jazyce vlastní znamenají něco jiného. To se stalo třeba u slov:

Složení němečtí bumbrlíčci

Čím se však němčina nechvalně proslavila, to jsou složeniny, vytvářející skutečně dlouhá a nepěkná slova. K těm nejdelším se řadí:

Inu, Němci jsou (nejen) v jazyku hodně sví. Svědčí o tom slovní tvary jako der Krankenwagen (když všude po Evropě jezdí ambulance) a das Flugzeug (přitom do vzduchu míří aero či avion). Na německého motýlka (der Schmetterling) však u nás v agentuře nedáme dopustit…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *