Rumunsko, to jsou Karpaty. A naopak.

Amalgám, colac a další zajímavosti z rumunštiny

Kdysi se do Rumunska jezdilo k moři, dnes je módou si tam na svazích Karpat za hubičku kupovat chalupy. A mezi nejpodivnější a nejtajemnější evropské jazyky bezesporu patří i rumunština. Dnes pronikneme do jejích tajů spíše z té zábavnější stránky.

Rumunský jazyk (limba română) používá přes 25 milionů rodilých mluvčích po celém světě, hlavně však v Rumunsku, Srbsku (region Vojvodina), Maďarsku a Moldavsku (pod označením moldavština). Jako úřední jazyk slouží v Rumunsku, Moldavsku a srbské Vojvodině.

Stejně jako italština, francouzština, španělština či portugalština patří rumunština mezi románské jazyky, neboť má své kořeny v latině, nicméně jako první z nich se od své matky oddělila a šla si svou vlastní cestou. V dalších staletích ji ovlivňovala pravoslavná církev, turečtina a slovanská kultura.

Přejatá slovíčka skrz naskrz rumunštinou

Slovanská slovní zásoba má v moderní rumunštině podíl asi 10 procent (celkově ovšem asi dvakrát více). Co česky znamenají následující výrazy je jasné na první pohled: colac, glas, nevastă, prieten, spovedanie, trup, veveriţă…

Nejvíce přejatých slov (necelých 40 procent) pochází z francouzštiny a italštiny. Nejstarší psaný text v rumunštině z roku 1521 (tzv. Neacşův dokument) byl stvořen staroslověnskou cyrilicí. Latinkou se začalo psát až v roce 1860.

Zajímavá slova rumunského jazyka

Zkuste vyslovit slůvko acioaiei (amalgám), které se skládá ze sedmičky samohlásek a pouze jedné souhlásky! Asi vám to půjde lépe než nejdelší slovo v rumunštině pneumonoultramicroscopicsilicovolcaniconioză, které obsahuje 44 písmen a označuje nemoc silikózu. Docela dobře se lze naopak naučit přísloví „Dar din dar se face rai“ (Lepší dávat než brát).



Rumunština má několik nářečí, např. marmarošské, krišanské nebo banacké. V současnosti se užívá také jako jeden z kvinteta jazyků v mnišském státu Athos na území Řecka.

Slavní a nezbední Rumuni

Dva bezkonkurenčně nejznámější zástupci rumunského národa nemají zrovna nejlepší pověst: kníže Vlad III. „Napichovač“ Dracula (1431 až 1476/1477) a komunistický diktátor Nicolae Ceauşescu. Miláčky davů se naopak stali tenisté Ilie Năstase a Simona Halep či fotbalisté Adrian Mutu a zvláště „Karpatský Maradona“ George Hagi.

Rumunského původu byl též básník Tristan Tzara a nositelé Nobelovy ceny, cytolog George Emil Palade a chemik Stefan Hell.

Mohlo by vás zajímat

Na kterém ministerstvu vyřídit apostilu

Připojením apostily (neboli vyššího ověření listin) k oficiálnímu dokumentu se prokazuje jeho ověření za účelem použití v zahraničí. Tuto tzv. legalizaci mají na starosti jednotlivá ministerstva

Vylepšujeme pro vás web JSV

Chceme, abyste se na našich webových stránkách cítili příjemně, dobře se orientovali a rychle našli vše, co potřebujete. Zároveň si uvědomujeme, že web je živým